Varle novorozence má délku okolo 1 cm a hmotnost kolem 2 g. Roste pomalu (cca do 12 g) až do puberty, kdy rychle zvětšuje svou hmotnost a definitivních hodnot dosahuje po 20. roce věku.

Vzniká v dutině břišní a během vývoje plodu sestupuje tříselným kanálem do šourku. Je uloženo v šourku téměř svisle. Jeho velikost se mění s věkem a s hormonální stimulací. Horní pól je skloněn lehce dopředu a zevně, dolní pól mírně dozadu a dovnitř. Levé varle je asi o 1 cm níž než pravé. Povrch varlete kryje peritoneum s výjimkou zadního okraje, kde naléhá nadvarle. Peritoneální kryt má dva listy, mezi nimiž je dutina (cavum serosum scroti). Dolní pól varlete je připojen ke spodině šourku vazivovým pruhem (ligamentum scrotale, resp. gubernaculum testis).

Na povrchu varlete je vazivová membrána (tunica albuginea). Do hloubky z ní odstupují přepážky (septa), které varle rozdělují na 200 – 300 kuželovitých lalůčků. Jejich vrcholy jsou obráceny proti zadnímu okraji, kde je vytvořeno mediastinum se sítí kanálků (rete testis). Z rete testis vystupuje v hilu varlete 10–20 odvodných kanálků, které tvoří hlavu nadvarlete. Lalůčky obsahují stočené semenotvorné kanálky, které se spojují při vrcholu lalůčku v jeden přímý kanálek. Semenotvorné kanálky jsou 30 – 70 cm dlouhé a ústí do rete testis.

Stěnu kanálků tvoří vrstvička vaziva, bazální vrstva a semenotvorný epitel. Epitel obsahuje dva typy buněk: spermiogenní buňky v různých fázích vývoje a podpůrné Sertoliho buňky. Spermiogeneze probíhá v několika navazujících stádiích a zahrnuje proliferaci, mitózu a cytodiferenciaci pohlavních buněk. Ve stěně kanálků probíhá v časoprostorových vlnách. Začíná u bazální laminy a postupuje v protáhlé spirále k lumen kanálků. V intervalu 200 – 300 µm začíná vždy další vlna spermiogeneze. Toto prostorové rozložení jednotlivých stádií spermiogeneze podmiňuje různorodý vzhled kanálků a umožňuje kontinuální tvorbu spermií. Celý proces od kmenové spermatogonie po zralou spermii v ejakulátu trvá u člověka minimálně 82 dní. Odhaduje se, že každou hodinu opouští varle cca 1 milion spermií. Spermiogenezi zajišťují a umožňují Sertoliho buňky. Tvoří barieru mezi krví a buňkami spermatogenní linie a zprostředkují látkovou výměnu pohlavních buněk. Dále tvoří testikulární tekutinu a syntetizují vazebný protein pro androgeny. Sertoliho buňky jsou velmi odolné, ale v období pohlavní dospělosti se již nedělí a jejich obnova není možná. Jsou limitujícím faktorem spermiogeneze. V intersticiu mezi kanálky je obsaženo řídké vazivo, Leydigovy buňky, žírné buňky, makrofágy a bohatá síť fenestrovaných krevních kapilár a mízních cév. Intersticiální Leydigovy buňky tvoří testosteron. Jeho produkci ovlivňuje luteinizační hormon hypofýzy.

Varle je párová mužská pohlavní žláza, součást pohlavního ústrojí. Je orgánem tvorby spermií a mužského pohlavního hormonu testosteronu.

​

Nadvarle je uloženo nad horním pólem varlete a na jeho zadní straně. Při dolním pólu varlete se ohýbá dozadu a vzhůru a přechází do chámovodu (ductus deferens). Hlavu nadvarlete tvoří 8 – 12 vývodných kanálků varlete. Každý kanálek je stočen v jednom lalůčku a obklopen vazivem. Spojením vývodných kanálků vzniká stočená a zprohýbaná trubička, která tvoří tělo a ocas nadvarlete.

Stěna vývodných kanálků varlete je tvořena vazivem a cirkulárně uspořádanými hladkými svalovými buňkami. Epitel kanálku obsahuje buňky bez řasinek a buňky s řasinkami. Řasinky kmitají směrem od varlete a zajišťují posun spermií.

Nadvarle je rezervoárem spermií. Jeho vývodné kanálky zajišťují transport spermií do chámovodu.

 

Chámovod má úzké lumen a silnou vrstvu hladké svaloviny ve stěně. Je proto dobře hmatný mezi měkkými tkáněmi semenného provazce. Před zanořením do prostaty se spojuje s vývodem semenných váčků. Společný vývod (ductus ejaculatorius) se zanořuje do prostaty a vyúsťuje do močové trubice těsně u střední čáry.

Chámovod je párová trubice, která transportuje spermie z nadvarlete do prostatické části močové trubice.

 

Obrázky jsou převzaty z "Anatomy of the Human Body", Henry Gray (1827-1861).

​