Sexuální dysfunkce u mužů

Sexuální dysfunkce jsou kvantitativní a kvalitativní poruchy sexuální výkonnosti v oblastech sexuální apetence, sexuálního vzrušení, orgasmu a sexuálního uspokojení. Jde o kategorii chápanou různými autory velmi rozdílně. V literatuře nalezneme jak pojetí kladoucí důraz na funkční nebo psychogenní povahu sexuálních dysfunkcí, tak i pojetí vycházející z biologických a etiologických příčin.

 

Výskyt sexuálních dysfunkcí v populaci není přesně znám. Nesporné je, že většina těchto poruch se ve své mírnější podobě vyskytuje alespoň někdy v životě u většiny z nás. V průzkumu sexuálního chování reprezentativního vzorku české populace uvedlo 17 % žen a 19 % mužů, že někdy v životě trpěli sexuální poruchou. Ve stejném průzkumu 11 % žen a 15 % mužů uvedlo, že mají sexuální problémy aktuálně.

 

Sexuální dysfunkce můžeme členit na primární nebo sekundární. O primární dysfunkci hovoříme, vyskytuje-li se u pacienta od počátku jeho pohlavního života. Sekundární dysfunkce se vyskytují po určitém období bezporuchového sexuálního života.

 

Sexuální dysfunkce mohou být způsobeny organickou nebo psychogenní příčinou. Organické příčiny jsou neurogenní, hormonální, cévní, polékové nebo multifaktoriální v důsledku celkových onemocnění či anatomických anomálií. Psychogenní dysfunkce zahrnují celou škálu příčin od nedostatečné stimulace, přes rušivě působící prožitky v minulosti, výchovy v dětství, problémy v partnerském vztahu, až po osobnostní rysy (neuroticismus) a poruchy osobnosti.

 

Sexuální dysfunkce mohou být úplné nebo částečné. Úplná sexuální dysfunkce znamená praktické chybění některé fyziologické sexuální kvality. Tedy např. chybění pevné erekce, lubrikace, ejakulace, orgasmu. Částečné jsou ty dysfunkce, kde je příslušná sexuální funkce narušena jen do jisté míry. Především sem patří ty stavy, kdy se porucha projeví pouze za nepříznivých okolností a v mimořádných situacích (např. nespolehlivá erekce, sporá lubrikace, občasné chybění orgasmu).

 

Sexuální dysfunkce mohou být generalizované nebo selektivní. Generalizovaná dysfunkce není vázána na aktuální partnerský vztah a je vzhledem ke konkrétnímu partnerovi autonomní. Selektivní dysfunkce je vázána na určitý partnerský vztah a jeho kvalitu.

 

Sexuální dysfunkce u žen

Podle komise pro FDS (Female Sexual Dysfunction) při ESSIR (European Society for Impotence Research) má sexuální cyklus ženy tři stupně:

  • Touha – nutná je dostatečná estrogenní stimulace centrálního nervového systému, fyziologická hladina prolaktinu a přítomnost androgenů, které zajišťují sexuální excitaci a mohou indukovat ovulaci.

  • Vzrušení – centrální, mentální aktivace a fantazie vedoucí k reakci nongenitální (erekce bradavek) a genitální (klitoridální reakce, vaginální lubrikace).

  • Orgasmus je změněný stav vědomí, spojený se senzorickými primárně obtížně definovatelnými „vznostnými pocity“. Navazuje na něj svalová motorická odpověď dna pánevního.

 

Klasifikace ženské sexuální dysfunkce

 

Nedostatek nebo ztráta sexuální touhy

Sexuální apetence či libido představuje chuť, žádost, zájem nebo touhu po sexuálním styku a po eroticko-sexuálních aktivitách, které mu předcházejí nebo jsou s ním spojeny. Nízká sexuální apetence je porucha, která se jen vzácně vyskytuje izolovaně.

 

Sexuální averze

Sexuální averze je odpor k pohlavní aktivitě. Zatímco u frigidity je postoj k sexuální činnosti lhostejný, u averze je trvale vysoce záporný. Odpor se může týkat jen samotné soulože nebo se generalizovat na jakékoliv tělesné doteky partnera. Některé ženy dokonce snáze snesou soulož než dotekovou předehru. Tato taktilní averze zpravidla souvisí s problémy ve vztahu k partnerovi nebo se specifickými sexuálními traumaty. Na primární sexuální averzi se podílejí výchova a zážitky z dospívání či dětství (např. sexuální zneužívání). Sekundární averze může navazovat na období vynucované sexuální aktivity, která neodpovídá ve frekvenci nebo způsobu potřebám ženy.

 

Nízká sexuální vzrušivost (frigidita)

Jde o poměrně častou dysfunkci, která se vyskytuje u žen všech věkových kategorií. Jde tedy o stav, kdy žena má problémy s dosažením a udržením dostatečné tumescence genitálu v průběhu pohlavního styku. Jedná se poruchu základní sexuální emoce - pohlavního vzrušení.

 

Poruchy orgasmu

Je známou skutečností, že orgasmus žen je mnohem zranitelnější různými situačními a zevními vlivy než orgasmus mužů. Žena je ve své sexualitě náročnější na partnera, je selektivnější. Není výjimkou, když žena první pocitové vyvrcholení prožije až po 30. roce života, a to orgasmus koitální, nekoitální, ale též masturbační. Také po dosažení prvního orgasmu má asi třetina žen problémy s touto emocí. Nejméně 8 % žen, tedy téměř každá desátá, zůstává bez prožitého orgasmu celý život.

 

Dyspareunie

Jde o stavy koitálního dyskomfortu, při kterých koitální pohyby penisu v pochvě vyvolávají nepříjemné pocity (dyspareunie) až bolest (algopareunie).

 

Vaginismus

Vaginismus je sexuální dysfunkce charakterizovaná silným stahem svalstva poševního vchodu. Tento stav je mimovolní, projeví se prsténkovitými stahy pochvy při pokusu o dilataci (rozšíření). Dilatace je výrazně bolestivá. K typickým stahům pochvy se někdy též přidávají odmítavé reakce na pokus o imisi, až neochota a odpor ke každému doteku na genitálu.

 

Bolestivost genitálu spojená s nekoitální sexuální stimulace

© 2004 - 2019 ANDROGEOS, spol. s r.o.