Jaké jsou rizikové vlivy vzniku nádoru varlete?

Nejzávažnějším rizikovým faktorem je kryptorchismus neboli retence varlete (nesestoupení varlete z dutiny břišní tříselným kanálem do šourku). Nesestouplé, ale i později sestouplé varle, je ohroženo vznikem nádorového bujení. Proto nesestouplé varle je nutno chirurgicky správně uložit nejpozději do jednoho roku věku.

Popisuje se i možný vliv na vznik nádoru varlete při nadměrné hormonální stimulaci, předčasné pubertě, opakovaných zánětech varlete, při kouření, expozici některým těžkým kovům a chemikáliím, ale nejsou pro to přesvědčivé důkazy. Nádor varlete vzniká při abnormálním dělení a zrání zárodečných buněk ve varleti.

Zhoubné nádory varlat představují asi 1% všech zhoubných nádorů u mužů, vyskytují se v každém věku, ale nejčastěji mezi 20.-35. rokem. Ročně přibývá v České republice asi 400 nových pacientů s tímto onemocněním.

Jaké jsou příznaky nádoru varlete?

Nejčastějším příznakem je změna velikosti varlete, tedy jeho zvětšení, často pohmatem nebolestivé. Častá je rovněž změna konzistence (tuhosti) varlete, nález zatvrdnutí, tuhého uzlíku či hrbolu na povrchu varlete. Zvětšené varle svojí vahou může vést k tupé a tahavé bolesti v podbříšku a třísle nebo k nepříjemným pocitům „těžkého“ varlete. Zvětšení, otok a citlivost prsou bývá způsobeno hormonální aktivitou nádoru.

 

Při těchto příznacích se nemusí vždy jednat o nádorové onemocnění, ale je nutné ihned navštívit lékaře, protože včasný záchyt nemoci a léčba vede ve vysokém procentu (až 90 %) k trvalému vyléčení. Pacienti však často přicházejí k lékaři až s projevy pokročilého onemocnění, s metastatickým postižením mízních uzlin a orgánů (plíce, játra, či jiných). Pokročilé onemocnění se může projevit bolestmi v zádech, v bedrech nebo břicha při postižení nitrobřišních mízních uzlin, které při zvětšení nad 5-10 cm mohou být hmatné přes břišní stěnu. Postiženy mohou být i uzliny nitrohrudní nebo nadklíčkové. Při rozsáhlém metastatickém postižení plic a nitrohrudních uzlin se může objevit dušnost, bolest hrudníku, vzácně i chrapot a kašel s příměsí krve.

 

Jak vyšetřujeme nádor varlete?

Nádorem postižené varle je zpravidla zvětšené a tuhé a bývá zjistitelné i pohmatem. Základním vyšetřením je sonografické (ultrazvukové) vyšetření varlete, které pomůže rozlišit nádor od nenádorových příčin zvětšení varlete a šourku jako je cysta, kýla, zánět nebo hydrokéla. Toto vyšetření je zcela nebolestivé.

 

Vznikne-li podezření na nádor varlete, je nutno operačně odstranit celé varle i s jeho obaly a celým semenným provazcem. Tato operace se nazývá radikální inguinální orchiektomie. Druhé, zdravé varle se neodstraňuje. Odstraněné varle je podrobeno histopatologickému vyšetření patologem, který určí tzv. histopatologický typ nádoru. Nejčastější typ je SEMINOM (asi v 40-50 %), ostatní jsou NESEMINOMY (teratom, embryonální karcinom, choriokarcinom, nádor ze žloutkového váčku, smíšené nádory). Toto rozdělení má zásadní vliv na volbu léčebného plánu.

Dále je nutné zjistit rozsah onemocnění, tedy je-li nádorem postiženo jen varle nebo jsou nádorem postiženy nitrobřišní či nitrohrudní uzliny případně orgány. K tomu slouží CT (počítačová tomografie) vyšetření břicha a pánve, RTG (rentgenové) či CT vyšetření plic, případně další vyšetření.

 

Ke standardnímu vyšetření patří i podrobné laboratorní vyšetření krve a stanovení tzv. nádorových markerů AFP (alfa fetoprotein), hCG (lidský choriogonadotropin) či jiných. Tyto nádorové markery jsou citlivým ukazatelem aktivity nádorového onemocnění, proto jsou pravidelně sledovány během celé léčby pacienta i při sledování po ukončení léčby.

 

Jak léčíme nádor varlete?

Nádory varlat jsou ve vysokém procentu dobře léčitelné, často i vyléčitelné, a to i v případě vzdálených metastáz. Nádory varlat se léčí chirurgicky, radioterapií (ozařováním) nebo chemoterapií, často se tyto metody kombinují. V léčebném plánu je nutné přihlédnout k TYPU nádoru (z podrobného histologického vyšetření) a jeho ROZSAHU (z provedených vyšetření). Je nutné zhodnotit celkový stav pacienta a funkci některých orgánů.

 

Chirurgická léčba

Základní je odstranění varlete, tedy radikální inguinální orchiektomie, která již byla popsána. V některých případech lze operačně odstranit zbytkové metastázy po předchozí chemoterapii či radioterapii (retroperitoneální lymfadenektomie).

 

Radioterapie

Radioterapie (léčba zářením) využívá ionizující záření k ničení nádorových buněk. Provádí se na přístroji (lineárním urychlovači), který je podobný rentgenovému přístroji. Radioterapie se doporučuje pooperačně u pacientů se seminomy. Ozařované pole zaujímá mízní uzliny břicha a pánve. Léčba zářením ničí nádorové metastázy v uzlinách, ale i potencionální mikrometastázy, které nemusí být rozpoznatelné při CT vyšetření. Radioterapie je zpravidla aplikována denně od pondělí do pátku, často ambulantně. Celá léčba trvá asi 4 týdny. Léčba je plánována individuálně. Ozařované pole je pečlivě zaměřeno a vymezeno značkami na kůži po celou dobu radioterapie. Okolní zdravé tkáně i zdravé varle jsou vykrývány a před radioterapií chráněny.

 

Radioterapie nebolí, bývá však provázena celkovou únavou, může se vyskytnout i nevolnost, průjem, častější močení. V ozařovaném poli se může objevit podráždění a zarudnutí kůže, prořídnutí nebo přechodná ztráta ochlupení. Radioterapie může i přes vykrývání zdravého varlete poškodit tvorbu spermií ve zdravém varleti.

 

Chemoterapie

Při chemoterapii se používají cytostatika. Jsou to látky, které zabraňují dělení buněk, jejich množení, tím i růstu nádoru, ale současně působí i toxicky na některé zdravé buňky. Cytostatika (ať se podávají ve formě infuzí, injekcí či tablet) pronikají krví k nádorovým buňkám v celém těle. Chemoterapie se zpravidla podává v cyklech s různě dlouhým intervalem. V případě nádorů varlat velmi často ve formě 5 dní trvající infuzní léčby, která se opakuje po 3-4 týdnech. U nádorů varlat se chemoterapie používá k léčbě všech neseminomů a pokročilých stadií seminomů. Léčba cytostatiky po chirurgickém výkonu, kdy již neprokazujeme jakékoli další metastatické postižení se nazývá adjuvantní (zajišťovací) chemoterapie, která má zničit možný nezjistitelný nádor ve formě mikrometastáz. V případě pokročilého onemocnění s již zjištěnými metastázami se chemoterapie nazývá kurativní (léčebná). Často i v tomto případě se podaří úplné vyléčení nebo stabilizace onemocnění.

 

Chemoterapie však nepůsobí jen na nádorové buňky, ale na buňky v celém těle, zejména na rychle rostoucí, rychle se obměňující. To jsou buňky, které vystýlají trávicí trubici, buňky vlasových váčků, krvetvorné buňky v kostní dřeni, krvinky, spermie. Vedlejší účinky jsou však mírně odlišné i u jednotlivých cytostatik, záleží i na individuální toleranci a citlivosti pacienta, proto ne všichni zvládají a tolerují léčbu stejně. Při léčbě chemoterapií je nutné opakovaně sledovat hodnoty různých laboratorních parametrů, zejména hodnoty krevního obrazu a funkci ledvin.

 

Chemoterapie může poškodit tvorbu spermií ve zdravém varleti. Chemoterapie může být provázena únavou, nechutenstvím, nevolností i zvracením, průjmy, zácpou, útlumem krvetvorby v kostní dřeni, a tím poklesy všech krvinek (bílých- leukocytů, červených- erytrocytů i krevních destiček- trombocytů). Všechny tyto příznaky lze zmírnit léky a všechny se postupně upravují po skončení léčby nebo v přestávkách mezi cykly chemoterapie. Chemoterapie bývá provázena úplným, ale jen přechodným vypadáním vlasů (záleží však na konkrétním cytostatiku). Po některých cytostaticích se může objevit poškození nervů, což se zpravidla projeví nepříjemným „brněním“, „mravenčením“ prstů rukou nebo nohou. To odeznívá delší dobu, může se stát, že přetrvává i po skončení chemoterapie. Ojediněle se mohou vyskytnout i poruchy sluchu.

 

Jak sledujeme pacienty s nádorem varlete?

Pacient i po úplném vyléčení zůstává v trvalém sledování urologem a onkologem, pravidelně se provádí RTG plic, CT vyšetření břicha, ultrazvukové vyšetření ponechaného varlete, z odběrů krve se sledují nádorové markery. Cílem sledování je včasný záchyt eventuálního návratu onemocnění nebo nádorového postižení druhostranného varlete.

 

Jaký je sexuální život u pacientů s nádorem varlete?

Chirurgické odstranění jednoho varlete samo o sobě nevede k poruchám erekce ani k neplodnosti, pokud je ponechané varle plně funkční.

 

Chemoterapie, ale i radioterapie může poškodit tvorbu spermií ve zdravém varleti, může vést až k trvalé sterilitě neplodnosti. Proto ještě před zahájením léčby je vhodný odběr a konzervaci (zamražení) spermatu ve spermabance pro jeho eventuální použití k umělému oplodnění.

Nádorové onemocnění i jeho léčba může mít vliv na snížení zájmu o sex, ale při dobré toleranci léčby a při psychické pohodě lze v pohlavním životě pokračovat. Partnerka nebo partner se nemůže nádorovým onemocněním nakazit, není totiž přenosné. Rozhodně ale doporučujeme používat bezpečnou antikoncepci a pomýšlet na početí dítěte až s odstupem 2 let od ukončené chemoterapie i radioterapie. Na místo odstraněného varlete lze do šourku operačně implantovat umělou náhradu varlete (testikulární protézu).

Jak provádět samovyšetření varlete?

Samovyšetření varlat je nejlepší provádět, když je šourek uvolněný, po teplé sprše nebo koupeli. Toto také dovolí varlatům poklesnout. Je dobré provádět samovyšetření před zrcadlem.

Vyšetřete každé varle opatrně oběma rukama. Ukazováčky a prostředníčky by měly být umístěny pod varletem tak, aby palce byly umístěny nahoře. Otáčejte varle opatrně mezi palci a ostatními prsty - při tomto vyšetření byste neměl cítit žádnou bolest. Jedno varle může být o trochu větší než to druhé.

Najděte nadvarle, které má pružnou strukturu podobnou provazci a je umístěno na vrcholu nebo na boku varlete. Nadvarle uchovává a transportuje spermie. Nezaměňte nadvarle s abnormální boulí.

Zkuste nahmatat jakoukoliv abnormální bouli (zhruba o velikosti oříšku) vepředu nebo na boku varlete. Tyto boule jsou obvykle nebolestivé.

Pokud najdete nějakou bouli, musíte co nejdříve kontaktovat svého urologa. Samovyšetření varlete je důležité, ale nemůže nahradit vyšetření u lékaře.

© 2004 - 2019 ANDROGEOS, spol. s r.o.