Nepřehlédněte

Preventivní vyšetření

Objednejte se na preventivní urologické vyšetření. Poskytujeme urologickou, andrologickou a uro-onkologickou péči.

Poradna

Využijte možnost konzultace Vašeho problému s lékařem prostřednictvím naší e-mailové poradny.

Kontakt

Na Valech 4/289, 160 00, Praha 6 - Hradčany, telefon +420-233 325 636, najdete nás zde.

Léčba

Nezbytnou podmínkou pro zahájení léčby je znalost histopatologického nálezu a klinického stadia onemocnění.

Standardem v současné době je léčba chirurgická, radioterapie a hormonální léčba.

Chemoterapie zůstává v pozadí a využíváme ji především u pacientů s hormonálně nezávislým karcinomem.

Prudký rozvoj zaznamenávají některé zatím spíše experimentální terapeutické modality jako transperineální kryoterapie, HIFU (high focused ultrasound). Naděje jsou vkládány do genové léčby, imunoterapie a do využití monoklonálních protilátek.

Observace (watch and wait strategie neboli smysluplné očekávání)

Vychází z poznatků, že karcinom prostaty, typický svou dlouhou reduplikační dobou, muže staršího věku ve stadiu Tla N0 M0 neohrozí. Možnost monitorování PSA umožňuje nejen včas stanovit diagnózu, ale též dokonale sledovat průběh nemoci, a proto může být důsledná observace pacientů v tomto stádiu choroby větším benefitem, než snížení kvality života radikálními léčebnými postupy.

Chirurgická léčba

Chirurgickou léčbu karcinomu prostaty dělíme na kurativní a paliativní.

Radikální prostatektomie

Při radikální prostatektomii odstraňujeme en bloc celou prostatu s kapsulou a semennými váčky. V minulosti byla tato metoda zatížena vysokou nemocností, smrtností a vysokým výskytem závažných pooperačních komplikací, především totální inkontinencí moče a poruchami erekce. Díky poznání chirurgické anatomie prostaty a okolních struktur a rovněž  pokroku v chirurgických a anestoziologických metodách došlo v posledním desetiletí k podstatnému snížení peroperačních a pooperačních komplikací.

Výkon provádíme přístupem retropubickým, transperineálním nebo laparoskopickým (robotickým). Mezi jeho nejzávažnější pozdní komplikace patří inkontinence moče a poruchy erekce, jejichž výskyt se naštěstí díky stále dokonalejší operační technice dále snižuje. Bez pooperačních komplikací vyžaduje zákrok pracovní neschopnost průměrně 6-8 týdnů.

Radikální prostatektomie je v současné době nejrozšířenější metodou léčby lokalizovaného karcinomu prostaty, tzn. do stadia T2b N0 M0 včetně. Studie, které monitorují dlouhodobé přežití pacientů, hovoří jednoznačně ve prospěch radikální prostatektomie, a to zvláště v případech horší diferenciace nádoru, ve srovnání se zevní radioterapií, která byla dlouhou dobu považována za alternativní metodu.

Smyslem operace je odstranit karcinom prostaty dříve, než se rozšíří po celém těle.

Kontraindikace radikální prostatektomie:

  • očekávaná délka života pacienta je kratší než 10 let
  • stádium onemocnění T1a s omezenou očekávanou délkou života a Gleasonovým skóre 7 nebo vyšší
  • stádium onemocnění T3 s rozsáhlým extrakapsulárním šířením, vysoká hladina PSA nebo nízká diferenciace nádoru

Komplikace radikální prostatektomie (%)

Úmrtí při operaci 0-2

Velké krvácení 1-12

Poranění konečníku 0-5

Hluboká žilní trombóza 0-8

Plicní embolie 1-8

Mírná stresová inkontinence 4-50

Výrazná stresová inkontinence 0-15

Porucha erekce 29-100

Zúženina močové trubice 2-9

Zúženina hrdla močového měchýře 1-15

Transuretrální resekce prostaty (TURP)

Je výkonem paliativním, sloužícím k uvolnění prostatické části močové trubice v případě výrazných obstrukčních nebo iritačních mikčních příznaků, případně retence moče nebo hematurie, jejíž příčinou je karcinom prostaty.

Nemocní hovoří o tom, že se jim prostata "frézuje". TURP provádíme v celkové nebo svodné anestezii a za krátkodobé hospitalizace (většinou 4-5 dní). Jedná se o endoskopický výkon, kdy za kontroly zraku zavádíme do močové trubice přístroj (resektoskop), s jehož pomocí elektrickou kličkou odstraňujeme tkáň prostaty, která uzavírá močovou trubici a brání odtoku moče. Během výkonu stavíme krvácení pečlivě koagulačním proudem. Resekovanou tkáň vyplachujeme tubusem resektoskopu a poté zavádíme dvou nebo třícestný permanentní katetr, jehož nafouknutý balónek tamponuje resekční plochu, která vznikla odstraněním tkáně prostaty.

Operace trvá přibližně jednu hodinu. Bezprostředně po výkonu umísťujeme pacienta na lůžko s monitorací tlaku, pulsu a průchodnosti močové cévky. Katetr ponecháváme většinou 2-4 dny. Během těchto dnů může být moč krvavá a může vyžadovat průběžné proplachování katetru, aby se zabránilo vytváření krevních sraženin. Když je moč dostatečně čistá, katetr odstraňujeme a pacient močí sám.

„Lůžko“ po operaci se zhojí během 4-8 týdnů, po tuto dobu se mohou objevit obtíže s močením, krvácení do moče nebo infekce močových cest. Mezi komplikace po výkonu patří krvácení (5 %), inkontinence (únik) moče (0,8 %), porucha erekce (15 %) a retrográdní ejakulace - zpětný tok spermatu do močového měchýře při výronu semene (60 %). V delším časovém odstupu se může vytvořit jizva a zúženina v hrdle močového měchýře nebo v močové trubici.

Pánevní lymfadenektomie

Jak již bylo uvedeno výše, pánevní lymfadenektomie, ať již prováděná současně s radikální prostatektomií nebo laparoskopicky, má význam nejenom léčebný, ale je také stagingovým invazivním vyšetřením, které slouží k ověření uzlinových metastáz.

Radiační léčba

Zevní radioterapie

Zevní radioterapie byla dlouhou dobu považována za jedinou kurativní metodu léčby lokalizovaného karcinomu prostaty, později za alternativu radikální prostatektomie. Zevní kurativní radioterapie bývá indikována nejčastěji ve stadiích Tla-T2b N0 M0 u pacientů, kteří z určitých důvodů nemohou nebo nechtějí podstoupit radikální prostatektomii. Ve stádiu T3 N0 M0 je jedním z možných léčebných postupů. V těchto případech bývají ozářeny pánevní mízní uzliny spolu s prostatou dávkou okolo 50 Gy, dále je pokračováno cíleně na oblast prostaty do ložiskové dávky okolo 80 Gy. Třídimenzionální plánování a užití většího počtu tvarovaných polí (konformální radioterapie) snižuje ozařovaný objem zdravých tkání a umožňuje zvýšení dávky na oblast nádoru bez dalších komplikací léčby (průjmy, mikční obtíže, bolesti konečníku, vzácné anorektální píštěle). Další možností jak dosáhnout zvýšení ložiskové dávky je ozáření v hypoxii, které vycházejí z poznatku, že nádorová buňka sama o sobě  je chronicky hypoxická, a tudíž vůči radioterapii rezistentnější než zdravá tkáň. Uměle navozená hypoxie do jisté míry chrání normální buňky před účinky radioaktivního záření.

Brachyterapie

Intersticiální radioterapie (brachyterapie) je moderní metoda, která spočívá v zavedení radioaktivního zdroje do prostaty přes kůži transperineální cestou při transrektální ultrazvukové kontrole.

Radiaoktivní zrna jsou zaváděna do prostaty pod ultrazvukovou kontrolou. Výkon trvá 1-2 hodiny, provádí se v celkové nebo svodné anestezii ambulantní cestou.

Dva nejčastěji užívané izotopy jsou palladium (103Pd) a jód (125I). Většina radiace je vyzářena do 3-10 měsíců po výkonu, podle toho, jaký izotop byl použit.

Paliativní radioterapie

Paliativní radioterapii indikujeme u pacientů s lokálně pokročilým onemocněním s progresí primárního nádoru a u kostních metastáz. Cílem je dosáhnout protibolestivého účinku, zvýšit prevenci patologické fraktury, event. usnadnit její hojení, zlepšit pohyblivost pacienta, a tím zlepšit kvalitu života.

Při kostní karcinóze můžeme systémově intravenózně podávat kalciový analog 89Sr (metastron). Pozitivní léčebná odpověď, která se projeví snížením kostních bolestí je popisována více než u 70 % pacientů.

Adjuvantní radioterapie

Pooperační (adjuvantní) radioterapie bývá indikována při nádorové pozitivitě resekčních okrajů po radikální prostatektomii.

Profylaktická radioterapie

Profylaktická radioterapie se používá při ozáření prsních žláz. Jedná se o prevenci a léčbu bolestivé gynekomastie, která vzniká jako vedlejší účinek hormonální terapie karcinomu prostaty.

Hormonální léčba

Hormonální léčba je metodou volby v léčbě metastatického karcinomu prostaty.

Skutečnost, že 80 % karcinomů prostaty je hormonálně (androgenně) závislých je přímo předurčuje k léčbě pomocí hormonálních manipulací. Testosteron podporuje růst nádorových buněk v prostatě. Hormonální manipulace používaná při léčbě spočívá v potlačení účinku nebo v eliminaci cirkulujících androgenů.

Účinnost hormonální terapie závisí na objemu nádorové tkáně, kterou má pacient v těle a na hladině PSA před začátkem léčby. V ideálním případě by měla hodnota PSA klesnout k nule, čím rychlejší je pokles, tím lépe. Většinou kontrolujeme hodnotu PSA 2 měsíce po začátku léčby a následně v intervalu 3-4 měsíců, nebo při klinických obtížích.

Jsou používány následující léčebné postupy:

Orchiektomie

Chirurgické odstranění varlat - oboustranná orchiektomie - představuje stále zlatý a ekonomicky nejméně náročný standard léčby. Dochází ke 95 % snížení hladiny testosteronu v krvi. Hladina testosteronu poklesne na kastrační hodnoty během několika hodin, bolesti od kostních metastáz mohou ustoupit velmi rychle. Po operaci se nádorová tkáň prostaty, která je citlivá na androgeny, zmenšuje.

Výkon provádíme v místní, svodné nebo celkové narkóze. Varlata po řezu na přední straně šourku oddělíme od okolí, podvážeme cévy a odstraníme. Zákrok je dobře snášen téměř všemi pacienty, lze ho provést i v místním znecitlivění. Příznivou odpověď lze očekávat přibližně u 80 % pacientů a účinnost přetrvává v průměru 2,5 roku. Tento zákrok je trvalý, není nutno se užívat prášky nebo chodit každý měsíc na injekce.

Odstranění varlat je pro některé muže nepřijatelným útokem na jejich mužství, tento názor musíme respektovat. Šourek mužů zůstane po operaci nedotčen, jsou odstraněna pouze varlata. Při tzv. subkapsulární orchiektomii je odstraněna pouze vlastní tkáň varlat. Zůstávají obaly, které pohmatem v šourku působí dojmem varlete.

LHRH analoga

Podání LHRH analog (agonistů) působí takzvanou reverzibilní medikamentózní kastraci, která je stejně účinná jako orchiektomie. Mechanizmus účinku spočívá v nadměrné stimulaci hypofýzy, která nejprve vyvolá zvýšenou sekreci LH a FSH a následně přechodný vzestup hodnot testosteronu. Po delší stimulaci již však hypofýza nereaguje, tvorba gonadotropinů se snižuje a to vede k poklesu testosteronu na hodnoty, jako když jsou odstraněna varlata. Tvorba adrenálních steroidů zůstává nezměněna. Tyto účinky jsou reverzibilní (vratné). Výhodou je, že pacientovi zůstávají varlata, a současně podstupuje účinnou léčbu snížení hladiny testosteronu. Významnou výhodou je možnost přerušit léčbu, tzv. intermitentní blokáda. Zpravidla se jedná o léčbu dlouhodobou. V léčbě se pokračuje tak dlouho, dokud lze prokázat hormonální závislost choroby.

Pokud hladina androgenů klesne na úroveň kastrace, zvýší se tvorba noradrenalinu a fyziologickou odezvou organizmu je nával horka. Návaly horka se mohou objevit bez jakéhokoli varování. Mohou trvat i 10 minut a vyskytují se v různých intervalech, několikrát týdně nebo také více než 10x denně. Mohou se objevit v kteroukoli denní i noční dobu a pro pacienta bývají zdrojem velkého fyzického nebo psychického napětí. Pacient pociťuje nával horka jako náhlý pocit tepla, které se rychle šíří z obličeje směrem na prsa a záda a potom na zbytek těla. Návaly jsou provázeny silným pocením, jelikož se cévy v kůži rozšiřují a zvyšuje se její celkové prokrvení.

Dále se mohou vyskytnout potíže spojené s poklesem hladiny pohlavních hormonů jako např. ztráta libida a erekce, v řídkých případech gynekomastie (před hormonální léčbou je možno prsa ozářit, a tak těmto obtížím předejít), atrofie varlat a poruchy spánku. Dále se mohou vyskytovat deprese, změny hmotnosti, nechutenství, bolesti hlavy a zcela ojediněle tromboflebitída. U pacientů s hypertenzí se doporučuje pravidelně sledovat krevní tlak, u diabetických pacientů pravidelně kontrolovat hladinu cukru v krvi.

V iniciální fázi zvažujeme doplnění léčby vhodným antiandrogenem, aby se oslabil vliv počátečního vzestupu testosteronu a zhoršení klinických příznaků – jako jsou především bolesti v  kostech, obtíže s močením, svalová slabost dolních končetin nebo lymfatické otoky.

Terapeutickou odpověď lze kontrolovat měřením sérových hladin prostatického specifického antigenu (PSA) a testosteronu. Hladiny testosteronu se zvyšují na začátku léčby a poté se během dvou týdnů klesají. Po 2–4 týdnech hladiny testosteronu poklesnou do kastračního rozmezí. Absence klinického zlepšení nebo změny PSA při adekvátní supresi testosteronu značí hormonálně necitlivý tumor.

Léčba antagonistů (antiandrogenů) na úrovni cílového orgánu (prostaty)

Jedná se o látky blokující cestou kompetitivní inhibice vazbu testosteronu na androgenní receptor přímo v cílové tkáni tzn. prostatě. Dělí se na steroidní a nesteroidní, některé látky mohou působit na více úrovních.

V současné době máme k dispozici 3 nesteroidní antiandrogeny:

  • bicalutamid
  • flutamid
  • nilutamid.

Steroidní antiandrogeny snižují kromě testosteronu i hladinu luteinizačního hormonu. Používané steroidní antiandrogeny jsou:

  • cyproteron acetát
  • medroxyprogesteron acetát.

Metody panandrogenní suprese

Běžně klinicky používané termíny jsou totální androgenní blokáda nebo maximální androgenní deprivace. Jsou používány kombinace orchiektomie + antiandrogen nebo LH-RH analog + antiandrogen. Ve vztahu k dlouhodobému přežívání pacientů a v době do progrese onemocnění vykazují proti monoterapii u skupiny s „minimal disease“ poněkud lepší výsledky. Určité postavení má totální androgenní blokáda v neoadjuvantním podání před radikální prostatektomií nebo před kurativní radioterapií. Ke zhodnocení skutečného přínosu tohoto léčebného postupu je však nutné delší sledování a větší množství informací.

Intermitentní androgenní blokáda vychází z předpokladu, že odstranění zdroje androgenů hraje významnou roli v selekci androgen-nezávislých buněčných klonů a že střídavé přerušování léčby selekci těchto klonů oddálí, čímž zůstane zachována hormonální závislost nádoru a sníží se toxicita léčby, stejně jako její ekonomická náročnost.

Pacient je léčen, dokud hodnota PSA neklesne k normě. Pak je léčba vysazena a znovu obnovena, když se objeví známky progrese nádoru (tj. vzestup hodnot PSA). Intermitentní léčba zabrání (oddálí) ztrátě sexuálních funkcí a omezí i další negativní vlivy léčby na kvalitu pacientova života. Přechodný vzestup androgenů též umožní regeneraci kmenových buněk nádoru, citlivých na opětovnou depleci androgenů.

Vedlejší účinky hormonální terapie

Návaly horka

Bolesti v prsou

Zvětšení prsou

Snížený zájem o sexuální aktivity

Poruchy erekce

Chemoterapie

U karcinomu prostaty je používána u diseminovaného, hormonálně refrakterního onemocnění s časově omezenou odpovědí. Poněkud zvláštní postavení má estramustin fosfát (Estracyt), který působí inhibici jaderné syntézy vazbou na mikrotubuly dělícího vřeténka. Poměrně vysoké procento léčebných odpovědí je vykoupeno značnou toxicitou, ať již v monoterapii nebo v kombinaci s jinými cytostatiky.